Zamyšlení II. / Ave crux spes mea / Velký pátek

Ježíš vystoupal na Golgotu, aby zakusil hořkost a bolest, které jediné nás dokázaly vysvobodit ze zajetí hříchu. Při této příležitosti mne zaujal úryvek z Janova evangelia: Pilát řekl Ježíšovi: "Ty jsi židovský král?" Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?" Pilát odpověděl: "Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil?" Ježíš na to řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud." (Jan 18, 33b - 37) Moje pozornost však zůstává na otázce "Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?" Uznáváme Ježíše jako našeho Pána a Krále sami ze sebe, anebo protože nám to o něm řekli jiní? Vybudovali jsme si za náš život, vztah s Bohem natolik, že to říkáme ze sebe? Neříkáme to náhodou, protože nám to tak rodiče říkali a učila nás tak církev? Došli jsme za tu dobu už k posunu v přijetí tohoto názoru za opravdu svůj? Přestaňme se rozčilovat nad našimi politiky a prezidentem, ale zaměřme se na našeho skutečného vládce, Ježíše. Vzpomeňme si na slova žalmu: "Hospodin je můj pastýř nic nepostrádám." On se za nás nechal přibít na dřevo kříže, abychom došli věčného života. Nechal se korunovat na krále trním, žezlem mu byly hroty a jeho trůnem se stal kříž.

Text: J. Hanáček / Ilustrační obrázek: Wallhere.com