Ave Becher, Hare Koblih!

Vítejte! Tento rok se jedná o úplně poslední zamyšlení v roce. Většina si ho, bohužel, přečte až v roce 2021. Konečně to je tady! Zjistili jste, že to odříkání, pro které jsme byli odhodlaní před Vánoci, nevydrželo. Tak se aspoň těšíme, že s rokem 2020 odejde vše zlé. Zmizí covid, zhubnu 10 kg, státní dluh se sníží, Notre-Dame bude mít pořádnou střechu, zvýší se mi mzda a Šilerová si konečně nechá udělat kvalitní trvalou... Bohužel nový rok není kouzelný a nestačí mávnout proutkem, aby vše bylo jak chceme my. O tom jaký bude následující rok rozhodují... vyšší instance a teď tím opravdu nemyslím Babiše. Poctivci nyní přemýšlí nad předsevzetími, která si dají a budou se je snažit dodržet. Ostatní si je dají taky, aby se necítili trapně, když na to přijde řeč, ale pak je stejně nedodrží. Zkusme v novém roce více zapojit Boha a modlitbu do svého života. Myslím doopravdy. Ne naoko, před ostatními.

Je možné, že covid nezmizí a bude zde dál, ale náš život s Bohem by mohl bez návštěv bohoslužeb a svátostí utrpět obrovskou krizi. Co však bude po "smrti" naší víry? Vzpamatujeme se z toho? Nebude nám něco chybět? Obnoví se naše víra na 100%? Nebo skončíme jako bezvěrci bažící po koblihách falešného spasitele a důvěřující v moudrost panáka becherového boha s malým... b? Změna musí nastat hned. Nemůžeme ji odkládat jako úkoly ze školy a zařizovat to vše před hodinou na poslední chvíli. Boha musíme každý den prosit za odpuštění a děkovat mu za vše dobré i zlé co nám dopřává. Vzpomeňme si na slova písma: "Nevíte dne ani hodiny." Nedodržení předsevzetí nám nijak neovlivní život, ale nedodržení předsevzetí či slibu vůči Bohu může být vážné. Měli bychom se bát Boha zarmoutit, zklamat a zradit.

Text a grafika: J. Hanáček